Lidé se množili a v průběhu 12. století již hradiště nestačilo pojmout všechny své obyvatele. Ti začali žít mimo hradiště a jali se hledat jiná místa k usazení. Začali postupovat lesem podél potoka do míst, která byla vhodná pro život. Stanuli tak také v místech, kde později vznikl vladycký statek. To místo dostalo název Lisov.
Na sklonku 12. století zasáhla české země vlna hospodářského rozmachu. Stoupal počet obyvatelstva, nápadný zvláště po roce 1200. Orná půda nestačila uživit všechny, bylo zapotřebí získat proto půdu novou. Začala být obdělávána dosud ladem ležící půda, káceny hvozdy a zakládány nové osady.
Takto vznikla i bezejmenná ves, která později dostala jméno Lisov. Název obce vznikl přivlastňovací příponou – ov, ův z osobních jmen Lis nebo Lisa.
Tato jména ve staroslovanštině představovala lišku. První písemně doloženou zprávu o existenci obce máme z roku 1243. Tehdy Otto, probošt kapituly mělnické prodal Vrabinu (les u Stoda) chotěšovskému klášteru a jako svědky prodeje uvádí listina Předvoje a Lubka z Lisova.
Tímto prvním písemným dokladem, který byl uložen v Královské vídeňské knihovně (dnes je ve Státním archivu Praha) je doložena existence Lisova a rok 1243 je označován jako doba vzniku naší obce.
Ve 13. Století, kdy české země skýtali jistou míru blahobytu, začali se zde usazovat v odlehlých hvozdech i kolonisté z cizích zemí, zvláště z Bavorska a Saska.
Roku 1352 vznikla při chotětovském klášteru fara, a proto museli i lisovští poddaní odvádět církvi desátek, což byla desetina ze sklizně obilovin nebo jiných výpěstků. Toto je doloženo i v roce 1367.
Odvádění desátku skončilo v Čechách až v roce 1848. Roku 1410 je připomínán nejnižší šlechtic, a to Oldřich, panoš z rodu Špaňovských z Lisova.
© 2024 Obec Lisov, Kontaktovat webmastera, Prohlášení o přístupnosti
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO